Příprava materálu
Jak připravit vaši ocel
na žárové zinkování
Skutečně kvalitní ochrana proti korozi začíná již ve fázi návrhu ocelové konstrukce. Konstrukční řešení, chemické složení, tloušťka, drsnost a jakost základního materiálu, to vše jsou faktory, které významně ovlivní vzhled, vrstvu a strukturu zinkového povrchu.
Jakmile se rozhodnete ošetřit váš ocelový výrobek pomocí žárového zinkování, měli byste dodržet následující technická doporučení. Jen tak dosáhnete nejlepších výsledků.
Zvolte vhodné
konstrukční řešení
Všechny konstrukce určené k zinkování by měly být vyrobeny tak, aby se daly dobře zavěsit a ponořit do zinkové lázně a tím pádem musí mít vhodné technologické otvory. Níže si prohlédněte příklady konstrukcí vhodných a nevhodných pro žárové zinkování
a seznamte se s našimi tipy, na co si dát při návrhu a úpravách konstrukcí pozor.
Zajistěte vtokové a odtokové otvory. Vyhněte se mrtvým rohům a úhlům.
Z důvodu velkého nebezpečí exploze materiálu je nutné, aby konstrukce byly opatřeny vhodnými vtokovými a odtokovými otvory. Jejich uspořádání a velikost ovlivňuje kvalitu žárového pozinkování.
Příklady vhodných a nevhodných odtokových otvorů
Nedoporučujeme rozevřené
(neskladné) stavební díly
U rozevřených stavebních dílů dochází k problémům jak u pozinkování, tak u přepravy. Pozinkování rovných stavebních dílů je kvalitnější a hospodárnější jak pro dodavatele, tak i odběratele žárového zinkování.
Předcházejte deformacím
Nezapomeňte na riziko pnutí (roztažení) materiálu při ponoru do zinkové lázně (cca 450 °C). Např. plechy, tahokov a jeklové rámy doporučujeme zinkovat samostatně.
Pozor na správné odvzdušnění dvojitého materiálu
Nesvařujte profily naplocho
Doporučujeme vyhnout se použití materiálu s rozdílnou tloušťkou stěny.
Umožněte zavěšení
Přítokové a odtokové otvory doporučujeme umístit ve svislé rovině s otvory pro zavěšení.
Technická doporučení a časté chyby před zinkováním
Správná příprava materiálu před zinkováním šetří čas i náklady. Důležité je věnovat pozornost typu oceli, způsobu svařování a čistotě povrchu, aby byl výsledný povlak zinku kvalitní, rovnoměrný a trvanlivý.
U nesprávně konstruovaných dílů se mohou usazovat zbytky tavidla a zinkového popele.
Různorodost konstrukce (plech, profilová ocel o různé tloušťce) způsobují při ochlazování různý vzhled povrchu, eventuálně tepelné deformace. Proto je vhodné zinkovat plechové součásti zvlášť.
Výrobky pálené laserem nebo plazmou musí mít odjehlené, odhraněné hrany a obroušené pálené plochy. Získáte tak lepší přilnavost zinku na hranách výrobků.
U profilů tvarovaných za studena může docházet k zesílení zinkového povlaku v pruzích po směru tažení. Protikorozní vlastnosti povlaku tím nejsou nijak omezeny.
Pozinkování ocelových dílů, které mají velikost blížící se nebo přesahující velikost zinkové vany, konzultujte předem s vedoucím výroby.
Informujte nás také o následné povrchové úpravě materiálu (duplex, - lakování, komaxitování apod.) nebo o nutném zachování funkčních ploch konstrukce.
Barva na materiálu určeného k zinkování
Extrémně mastný nebo konzervovaný materiál
Hloubková koroze
Struska (elektroda), sklovina (Co2), mezery, póry a zápaly ve svárech
Neadekvátní konstrukční řešení, např. kombinování materiálů s příliš rozdílnou tloušťkou
Při svařování není vhodné používat prostředky obsahující silikon. Doporučujeme separační prostředky na svařovací procesy konzultovat s naší zinkovnou (např. Spectra WT 20, Spectra Weld LP 101).
Lakové popisovače nejsou ideální pro žárové zinkování – doporučujeme popisovače lihové nebo na vodní bázi.
Role složení materiálu
a obsah křemíku v oceli
Celkový výsledek procesu žárového zinkování výrazně ovlivňuje přesné chemické složení oceli určené k zinkování.
Sandelinův diagram
Povlaky žárového zinku nanesené na málo reaktivní ocele s nízkým obsahem křemíku (do 0,03 %) se vyznačují jemnou strukturou a mají dobrou mechanickou odolnost.
Ze Sandelinova diagramu je zřejmé, že kritické (tedy pro zinkování nevhodné) obsahy křemíku jsou v intervalech 0,03 % až 0,12 % a dále nad 0,25 %. Tyto obsahy křemíku mají za následek zvýšenou reaktivitu železa se zinkem a tloušťky povlaků takových ocelí nabývají extrémních hodnot.
Pro velmi silné povlaky je typická jejich snížená přilnavost k oceli a vysoké riziko delaminace zinkové vrstvy.
